Byla to asi jen otázka času, než to někoho napadne. Jak by to bylo krásné, kdyby tu voněla pizza. Dobrých hospůdek je v Hostivaři a Měcholupech hned několik, od té u nás na golfu přes oba Hostivary… Pizzu tam ale nepečou. Od letošního jara voní tahle dobrota s křupavou kůrčičkou golfistům na drivingu skoro pod nos.
„Naposledy jsem měl takhle dobrou pizzu v Neapoli. Objednal jsem dvě pizzy, Labonetta speciál a Salsiccia con funghi. Byla to totální chuťová fantazie.“ Tuhle referenci napsal Tomáš, jeden z prvních zákazníků nového konceptu Labonetta. Takový je název pizzerie v Galerii Golf Hostivař. A její pizzy jsou stejně dobré jako v Neapoli.
Právě Neapol je totiž kolébkou a rodištěm pravé italské pizzy, peče se zde již od 17. století. Původně bylo těsto doplněno jen rajčaty, bylinkami a česnekem, postupem času se ale variace pochoutky, za kterou sem přicházeli i králové, rozšiřovaly. A pizzerie přibývaly. Stejně tak už nebavilo Lukáše Hromase z místního Bistra Green jezdit pro skvělou pizzu do Kobylis a rozhodl se celý koncept Labonetta včetně receptur pomoci přenést i do Hostivaře.
Jsme nadšení z toho, jak
nás lidi přijali, od prvního
dne jsme se nezastavili.
„Jsme nadšení z toho, jak nás lidi přijali, od prvního dne jsme se nezastavili. Denně můžeme udělat maximálně 150 placek a pravidelně končíme den s tím, že máme vyprodáno,“ říká. Ještě aby ne, konečně dobrá pizza, pro golfisty i místní obyvatele přímo u nosu! Na rozdíl od Kobylis, kde se pizza rozváží, si ji v Galerii Golf Hostivař můžete vychutnat horkou na venkovní zahrádce. Rozvozy jsou zatím omezeny na okruh 5 kilometrů, a to i v zájmu nás všech, co objednáváme. S každou červenou na semaforu ztrácí pizza na křupavosti a hrozí, že se z ní gurmánský zážitek vytratí.
Jak má správně chutnat
neapolská pizza? No, to je
otázka! Křupavá, ale ne
tvrdá kůrka, nadýchaný
okraj, šťavnatý a dobře
propečený střed. Ty černé
okraje na pizze jsou právě
důkazem, že pizza byla
připravena správně.
V čem je pizza Labonetta tak jiná a tak pravá?
Samozřejmě jsou to sýry. Eidam je pro kluky z Labonetty sprosté slovo a na pizzu prostě nesmí. V pizzerii si nechávají dovážet suroviny přímo z Itálie. Mozzarella di Bufala Campana, rajčata, která se pěstují v okolí sopky Vesuv, nebo olivový olej Extra Vergine, který má v Itálii svou vlastní ochrannou známku, sem proto přijíždějí jednou týdně.
Stejnou péči je potřeba věnovat i mouce, aby bylo těsto elastičtější a okraje pizzy nadýchanější. Bez správného zadělávání to ale nejde, a tak je potřeba nespěchat a nechat těsto déle zrát.
No, a třetím kouzlem je trouba. Prvních 20 vteřin je zásadních, těsto vyběhne, okraje se nafouknou. Protože jsou tak blíže žáru, vznikne jeden z nejvýraznějších prvků neapolské pizzy, a to její charakteristické černé okraje, které se v italštině nazývají „cornicione“. Taky už se vám sbíhají sliny?
Více info zde: https://mecholupy.labonetta.cz/pizza
Foto: Jakub Jordanidis