Rozhovory

Martin Sládek: Miluje sport a sport miluje jeho

-11. 5. 2019

Golf, lyže, tenis, malý míček, velký fotbalový míč, běhání, kolo, jachting, fitko… snad jen plavání a běžky Martinovi neučarovaly. Nač sáhne, to mu jde. A když náhodou nejde, nevadí, Martina úsměv na tváři neopouští. Je takové hostivařské slunce, které nabíjí energií všechny okolo. Ještě u něj netrénujete? Chyba!

Golfovou hůl držel poprvé až ve čtrnácti letech, kdy jako rodina dostali pozvánku na golfový turnaj, jehož součástí byla i akademie. Bavilo ho to, hrát golf ale začal až za rok. A to opravdové golfové nadšení přišlo ještě o něco později. Od samého začátku nosí v bagu pro štěstí speciální cover – ponožku, kterou mu upletla jeho babička. „Je to vlastně takový můj talisman,“ dodává Martin.

PROČ SES STAL PROFESIONÁLNÍM TRENÉREM?

Golf mě začal pořádně bavit až tak v sedmnácti letech, do té doby jsem pořád říkal, že to mám jako doplněk, a naplno jsem hrál tenis.
A pak přišel nějaký obrat a najednou tenis vystřídal golf, který mě začal tak bavit, že jsem si říkal, že trávit celé dny na hřišti by mohla
být hezká práce. Trenérem jsem už osm let a strašně mě to baví.

PODLE TVÝCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ JE SPORT TVŮJ ŽIVOT. JAKÉ SPORTY TĚ NEJVÍC BAVÍ PROVOZOVAT NEBO SLEDOVAT?

Nejoblíbenější je golf, tenis a lyže. Těm věnuju nejvíc času, jsou to srdcovky. Musím je doplňovat posilovnou a běháním, bez toho bych je nezvládal. Nejradši se dívám na Tigera a Federera, sleduju všechny turnaje, které hrají. A pak mě dost baví fotbalová Barcelona a poslední dobou formule 1.

 

 

A JE NĚJAKÝ SPORT, KTERÝ TĚ FAKT NEBAVÍ? 

Plavání a běžky… neutopím se, ale jako topení to vypadá, a když mám jít na běžky, tak si radši vezmu fatbike a jedu vedle stopy na kole.

CO TĚ DOKÁŽE POTĚŠIT?

Skvělý pocit je, když trénuju děti třeba od šesti let, najednou jim je místo šesti dvanáct a já koukám, že prostě – umí hrát golf! To je super
pocit, když vidím ten pokrok a uvědomuju si, že ta práce a úsilí, které se tomu snažíme dávat, jsou vidět. Těch několik let tréninku je náročných, ale potom, jakmile se to přehoupne a oni najednou hrají, tak to je prostě super. Najednou jsou z nich parťáci a můžete si jít kdykoliv zahrát. A vždycky si to užijete.

CO JSI DÍKY GOLFU ZÍSKAL? JE NĚCO, CO TI GOLF ZA TA LÉTA DAL?

Nejvíc mě naučil trpělivosti, bez toho golf hrát nejde a trénovat už vůbec ne. A ještě, že výkon a výsledek je úměrný tomu, co do toho
dáte. Takže když poctivě a správně trénujete, výsledek přijde.


ZAHRÁL JSI NĚKDY HIO?

Hole in one, to je kapitola sama pro sebe. Na akademii jsem jich dal třeba dvacet, na simulátoru jednu a na hřišti jsem čekal dvanáct let, než to přišlo. Tu první si budu pamatovat napořád. Turnaj PGA v Berouně před dvěma lety. Vzal jsem s sebou mého nejlepšího kamaráda, aby mi šel dělat caddíka. Nikdy předtím na golfu nebyl, bylo to jeho první setkání s golfem v životě. Atmosféra na golfu bývá většinou dost upjatá a soustředěná na každou ránu a hodně lidí si to moc neužívá, protože se rozčilují kvůli zkaženým ranám, které stejně už nikdy nevrátí. Tady na tomhle turnaji to ale bylo naopak, vytvořili jsme neskutečnou atmosféru a užívali si každou ránu. Pak přišla sedmnáctá jamka a kamarád na odpališti říká: „Co třeba touhle devítkou?“ Kouknul jsem na vzdálenost a říkám: „Jo, to by šlo.“ Zahrál jsem docela slušnou ránu, ale slunce
bylo strašně nízko, takže nikdo nic neviděl. No a potom jsme přišli a míč byl opřený o vlajku. Měl jsem fakt radost! A taky jsem zahrál hole
in one tady v Hostíku na trojce.

KOLIK DĚTÍ JSI UŽ NA GOLFU TRÉNOVAL?

Dětí už jsem trénoval docela dost a většina z nich u golfu zůstala nebo si dala chvíli pauzu a zase se vrací. Pak je hezký pocit, když přijdou po dvou třech letech a za hodinu se chytí a hrají, jako by nikdy žádnou pauzu neměly.

CO Z TVÉHO POHLEDU DÁVÁ GOLF DĚTEM?

Já se je snažím naučit takovou golfovou kulturu. Aby to všichni brali sportovně a aby se u toho uměli chovat. Pro dospělé je to potom hezké překvapení, když potkají na hřišti dítě, které se umí chovat a ještě hraje vyrovnaně, nebo třeba i lépe.

VEDEŠ I CVIČENÍ A POSILOVÁNÍ V RÁMCI DĚTSKÝ TRÉNINKŮ – PROČ BY DĚTI MĚLY NA TYTO KONDIČNÍ TRÉNINKY CHODIT? CO VŠECHNO TAM DĚLÁTE?

Je to pohybová aktivita navíc, protože golf sám o sobě je dost jednostranný. Proto by se děti měly naučit dělat ještě něco jiného. My je v tom kurzu vedeme k všeobecné sportovní přípravě, aby věděly, že než začnou něco dělat, měly by se rozhýbat, potom si dát trénink a po tréninku se zase protáhnout. Všechno je to vedené velmi zábavnou formou, takže oni zesílí a naučí se líp koordinovat pohyb při hrách.

MÁŠ NĚJAKÝ SVŮJ GOLFOVÝ SEN/PŘÁNÍ?

Můj golfový sen je zahrát si s Tigerem. Viděl jsem ho několikrát hrát naživo a je to skutečně neuvěřitelná atmosféra. Zahrát si vedle něj by asi byl nejlepší zážitek z golfu. Taky bych si rád zahrál v Augusta National, to se třeba někdy podaří. S tím Tigerem si už nejsem moc jistý.

S KÝM CHODÍŠ NEJRADĚJI HRÁT?

Nejradši chodím hrát s kamarádem Honzou Kňákalem. Když jsem chodil víc na turnaje, tak mi dělal caddíka a vždycky jsme se u toho hodně nasmáli.

CO BYS VZKÁZAL RODIČŮM, KTEŘÍ VÁHAJÍ, JESTLI DÁT DĚTI NA GOLFOVÉ KURZY?

Neváhejte, je to parádní sport! ■