Většina kluků z extraligového týmu začínala v našem klubu už jako děti, které sotva viděly přes pult recepce. Vyrostli. Vyrostli v Hostivaři, herně, lidsky, osobnostně, a to i díky Pavlu Fulínovi, nebo chcete-li Fuldovi, jak mu oni sami říkají. Trenérovi, který je už řadu let světem golfu provází, který je stmeluje a ke kterému oni vzhlíží. Jak říká David Srb: „Máme nejlepšího kapitána!“ Ostatní jedním dechem dodávají, že měli štěstí, že se navzájem potkali. A že se jim splnil sen. Nejen tím, že se navzájem mají, ale i proto, že letos konečně stáli na bedně vítězů. Stříbrná medaile je obrovský úspěch, za kterým stojí řada let tréninků, vzájemná podpora a touha vyhrávat.

„Jsme tým! Extraligový tým, ale taky parta kluků, která se potkává i mimo golf. Rádi trávíme čas společně, známe navzájem své rodiny, přítelkyně, podporujeme se. To je to, co nás odlišuje od ostatních týmů,“ shodují se naprosto všichni. A Honza Gajdošík dodává: „Většina golfových týmů v extralize je složena z hráčů, kteří jsou individualisté. Hrají sice společně, ale vlastně každý sám za sebe. My jsme oproti tomu opravdu tým v pravém slova smyslu. Parta kamarádů, které pojí stejná životní radost. Když mě v roce 2015 oslovil Honza Šonka, jestli se nechci do týmu přidat, neváhal jsem.“ Filipa Horáčka přivedl do hostivařské repre trenér Pavel Fulín, ještě když byl kluk. „Začalo to u mládežnických kategorií, pokračovalo až po nominaci do extraligového týmu a jsem šťastný, že mohu být součástí této skvělé party,“ popisuje Filip.

S tím souhlasí i David Štrouf: „Jsme prostě banda pondělních golfistů s nejlepší partou ze všech. Myslím, že tím se můžou všechny ostatní kluby, plné mladých nadějných hráčů, co jsou ale docela individualisti, inspirovat. Byl jsem členem jiného klubu a hrál za něj. Časem jsem ale s Hostivařskými dravci začal trávit víc a víc času a už to tak dopadlo. Neměnil bych. Jsem za to moc rád.“

Ondra Melichar, handicapově nejlepší hráč týmu, dodává: „Všichni sice hrajeme dobře golf, ale jezdíme spolu třeba i lyžovat. To jsou důležité akce, které tým spojují.“ I Adam Krbec potvrzuje to, co říkají všichni ostatní: „Podobný teamspirit jsem mezi ostatními týmy nepotkal.“

„Do letošní sezony kluci vstupovali s tím, že by to konečně na tu medaili mohlo vyjít. V extralize se pohybují už šest let a vždycky se drželi na pátém šestém místě,“ popisuje začátek sezony trenér Pavel Fulín. Výjimkou byl rok 2019, kdy se tým musel obejít bez dvou skvělých hráčů – Ondry Melichara, který studoval v Americe, a Dominika Pavoučka. Skončili na děleném 7. – 8. místě. Letos ale byli znovu komplet a v plné síle, a tak byla naděje na medailové umístění konečně reálná.

Bylo však zapotřebí dobře zvládnout kvalifikační kola na rány. Pandemie koronaviru ale na jaře zrušila první a druhé kolo v Kynžvartu. Třetí a čtvrté kolo kvalifikace ve Mstěticích se naštěstí odehrálo a kluci hráli výborně. Mezi dvanácti extraligovými týmy se drželi na pátém místě. Na poslední kvalifikační kolo a play-off a play-out vyrazili na Čeladnou. Výborná hra na rány je posunula na čtvrté místo. Tím skončila kvalifikace.

Pavel Fulín popisuje další průběh sezony: „Utkání o postup mezi čtyři poslední týmy jsme hráli s pátým týmem, jímž byl Greensgate, plzeňská Dýšina. To je tým, který každoročně bojuje o medaile a má ve svém středu mnoho reprezentantů. Po vynikajících výkonech našich hráčů jsme ale vyhráli my. A poprvé postoupili do bojů o medaile.“

Tam čekal hostivařské dravce tým Mariánských Lázní, který velice překvapivě porazil Kunětickou Horu. „Věděli jsme, že máme silnější tým, ale jamková hra je velmi ošidná. Byla to naše obrovská šance… a nenechali jsme si ji ujít. Medaile byla jistá. Šlo jen o to, jaká bude, zlatá nebo stříbrná?“ pokračuje kapitán extraligového týmu. Ve finále pak hráči z Hostivaře nastoupili proti Beskydskému golfovému klubu, i ten má ve svých řadách mnoho reprezentantů. „Kluci se rvali jako lvi a po devíti odehraných jamkách to dokonce vypadalo, že bychom mohli dosáhnout i na titul. Na druhé devítce nás soupeř nakonec přetlačil a vyhrál 3 : 2 na zápasy. Rozhodlo trochu více štěstí na straně soupeře,“ říká Pavel.

Druhé místo je vynikající. Potvrdilo se, že dlouhodobá a systematická práce s mládeží přináší výsledky. V dravém hostivařském týmu je dvanáct hráčů, z toho deset z nich začínalo v hostivařských dětských kurzech. Do extraligového týmu se může dostat každý člen Golf Clubu Hostivař, a to na základě výkonnosti a vlastností, které umožňují hráče zapojit do týmové soutěže. Extraliga je kolektivní týmová hra, proto si musí celá parta, jak se říká, „sednout“. Výběr a nasazení hráčů provádí po poradě s lídry týmu jeho kapitán.

Složení hostivařského týmu: Ondřej Melichar, Dominik Pavouček, Lukáš Broda, David Štrouf, Filip Horáček, Adam Krbec, Jan Přerovský, David Srb, Jan Gajdošík, Jan Hájek, Jakub Srb, Petr Mandera. Kapitán týmu: Pavel Fulín. ■

A co o extralize, o své hře a plánech říkají samotní dravci?

►  Lukáš Broda
Můj sen je hrát častěji
Věk: 26, HCP: 0,1
Jak dlouho hraji: 13 let

O extralize: Všechna kola letošní extraligy byla těžká, od prvního kola to bylo velice vyrovnané. Nejvíc pyšný jsem na druhé kolo jamkovky, kdy jsme porazili GC Mariánské Lázně a měli jsme jistou medaili.
O své hře: Nejvíce se můžu spolehnout na psychiku a železa, ta mě většinou podrží. V příští sezoně potřebuji zapracovat na pravidelnějším tréninku a hraní.

►  David Srb
V Hostivaři hraji od mala, je to pro mě srdeční záležitost
Věk: 23, HCP: 5,4
Jak dlouho hraji: 12 let

O extralize: Z letošní extraligy mám pořád před očima finále na Čeladné, kde to bylo pořádně vyhrocené. Šlo o všechno a nám se úžasně zadařilo. A pak samozřejmě finále, fungovali jsme skvěle. Jako tým.
O své hře: Podrží mě hlavně psychika, jsem celkem vyrovnaný a s ničím si nedělám hlavu. Musím se více zaměřit na dlouhé rány, krátkou hru, putty…

►  Ondra Melichar
Nečekalo se od nás moc a přinesli jsme hodně
Věk: 23, HCP: +3,7
Jak dlouho hraji: 13 let

O extralize: Nejtěžší byla rozhodně Čeladná. Hrálo se i dvakrát denně a byl jsem ještě unavený z MČR, které skončilo den před extraligou. Medaile s Hostivaří byla opravdu vysněná!
O své hře: Vždy na 100 % vím, že budu mít po hře hlad.

►  Filip Horáček
Z medaile jsem neskutečně šťastný, splnil se mi sen
Věk: 23 let, HCP: 1,8
Jak dlouho hraji: 10 let

O extralize: Letos to bylo nejtěžší na Čeladné. Je známa svou obtížností, jak fyzicky, tak psychicky. ►
Na náročnosti nám nepřidával ani fakt, že jsme museli chodit dvě hřiště za den. Všechno ale dobře dopadlo a s radostí se do tohoto resortu kdykoli vrátím.
O své hře: Poslední dvě nebo tři sezony mě velice drží puttovaní. To mi dodává potřebné sebevědomí. Nedílnou součástí golfového hráče je samozřejmě psychická odolnost. Důležité je soustředit se na svou hru a nenechat se ničím a nikým rozhodit. Toto pravidlo platí hlavně při jamkové hře. Byl to právě náš kapitán Pavel Fulín, který nám vždy kladl na srdce, že nehrajeme proti hráči, nýbrž proti hřišti. Do příští sezony si dávám za cíl zlepšit rány do greenu od 50 do 100 metrů. Právě tyto rány mě během letošní sezony nejvíce trápily a byly hlavním úskalím mé hry.

►  Jan Přerovský
Jednou bych si chtěl zahrát na hřišti Augusta National
Věk: 23, HCP: 5,5
Jak dlouho hraji: 13 let

O extralize: Nejtěžší byl čtvrtfinálový zápas proti Greensgatu. Byl to nejdůležitější zápas celé sezony, vyhráli jsme těsně. Skládám velkou poklonu Ondrovi Melicharovi, který na osmnácté jamce krásně zavěsil putt na vítězství ve svém zápase, a také Davidu Štroufovi, který donesl rozhodující bod.
O své hře: Spolehnout se mohu na pozitivní přístup ke hře a rány kolem greenu. Zlepšit potřebuji rány dlouhými železy.

►  Adam Krbec
Soupeře jsme museli doslova zakousnout
Věk: 24, HCP: 3,6
Jak dloho hraji: 10 let

O extralize: Nejtěžší byl bezpochyby poslední finálový turnaj, kdy jsme museli soupeře do slova zakousnout, abychom se dostali do vysněné top 4.

O své hře: Spoléhám se na svůj zápal nikdy nic nevzdávat.

►  Jakub Srb
Věk: 18, HCP: 2,1

O týmu: Být členem jakéhokoli týmu je vždy výzva. Být však součástí hostivařského týmu je něco ještě trochu jiného. Panuje mezi námi přátelská, rodinná atmosféra, zejména díky kapitánu Pavlovi. Úspěchy týmu jsou tedy z velké části jeho zásluhou. Hra s tímto týmem pro mě není jen skvělý koníček, zábava a únik od každodenního života, ale zejména přátelství a vztahy na celý život. Jsem moc rád, že jsem měl možnost se stát členem takového týmu.

►  Jan Hájek
Jednou tu extraligu vyhrajeme!
Věk: 24, HCP: 6
Jak dlouho hraji: 13 let

O extralize: Nejtěžší byla Čeladná, psychicky i fyzicky. Jedná se totiž o technicky velmi těžké a kopcovité hřiště. Snad nikdy nezapomenu ten pocit, když David Štrouf na 18. jamce ve čtvrtfinále zavěsil přibližně metr a půl dlouhý putt, díky němuž jsme poprvé postoupili do bojů o medaile.

O týmu: Na extraligu nejezdíme jen jako „individuální golfisté z Hostivaře“, ale hlavně jako parťáci. A taky máme kapitána, který už od našich dětských let dělal všechno pro to, abychom takovou partou byli. (Díky, Fuldo!)

►  Dominik Pavouček
Náš tým umí táhnout za jeden provaz
Věk: 24, HCP: +2.6
Jak dlouho hraji: 8 let

O extralize: Na každém turnaji jsme museli předvést to nejlepší. Když vezmeme v potaz, že v našem týmu máme jednoho aktivního golfistu, pak tanečníka a beachvolejbalistu v jednom a zbytek jsou příležitostní hráči, tak je téměř zázrak, čeho jsme dosáhli.
Na co jsi nejvíc pyšný: Jednoznačně jsem nejvíc pyšný na kluky, kteří buď přímo hráli, nebo se aspoň psychicky podíleli na VÍTĚZSTVÍ PROTI GREENSGATE (PLZNI). Já se nemohl zúčastnit, ale pak jsem se vrátil a pomohl k získání stříbrné medaile.

►  David Štrouf
Zkušenosti se moc okecat nedají
Věk: 26, HCP: +0.1
Jak dlouho hraji: 20 let

Na co jsem pyšný: Dvě kola pod par ve Mstěticích (jedno v dešti) a výhra ve čtvrtfinále nad Plzní.
O své hře: Při jamkovce se můžu spolehnout na psychiku, mám už takový svůj mód, ve kterém se zvládnu neskutečně hecnout, obzvlášť když mám papírově lepšího soupeře. Trochu mi pomáhá i to, že většinou mám už více odehráno. Zkušenosti se moc okecat nedají. Při hře na rány letos velmi překvapivě vycházelo puttování a krátká hra. Nevím, jak se to stalo, a pořád to nechápu. Letos mi docela pomohl koronavirus, takhle často jsem na golfu dlouho nebyl.

►  Jan Gajdošík
Finále extraligy je jeden z mých nejkrásnějších zážitků v životě
Věk: 24, HCP: 3,7
Jak dlouho hraji: 12 let

O extralize: Nejtěžší bylo rozhodně finále extraligy na Čeladné, z psychického i fyzického hlediska. Díky výhře nad favorizovaným GC Greensgate jsme se poprvé za dobu, co hrajeme extraligu, dostali mezi poslední čtyři týmy, které byly ve hře o kýžený titul. Samotná tato výhra v prvním kole byla obrovským úspěchem, avšak víkendová kola přinesla úplně nové výzvy. S myšlenkou, že můžeme opravdu být šampiony extraligy, jsme do toho během sobotního a nedělního kola dali úplně všechno. Nakonec z toho bylo neuvěřitelné 2. místo. Na tento zážitek nikdy v životě nezapomenu. Bylo to krásné.

►  Petr Mandera
Doufám, že to takhle potáhneme ještě dlouho
Věk: 25, HCP: 5,8

Co pro tebe znamená reprezentovat Hostivař: Hrozně moc, a to vůbec ne kvůli golfu, ale hlavně kvůli partě lidí, která je pro mě jako druhá rodina. Je to úžasný pocit být v kolektivu super lidí a kamarádů. ■