Přišli, zahráli, vyhráli.
Všechno.
Anežka a Ondřej, dva třiadvacetiletí sympaťáci, kteří jako první v osmnáctileté historii klubu ovládli jamkovku i hru na rány najednou. Poprvé tak píše klub shodná jména na poháry pro oba mistry.
Jamkovku hrají hráči během celé sezony, mistrovství klubu ve hře na rány je vyhrazen jediný víkend na podzim. Letos připadlo na 12. a 13. září. Počasí tentokrát vyšlo na jedničku a možná i to přispělo ke skvělým golfovým výsledkům hodných sportovního vrcholu této sezony.
Z pětačtyřiceti výsledků soupeřících golfistů stojí určitě za úvodní zmínku výsledek prvního kola papírově nejlepší trojice hráčů – Filipa Horáčka, Dominika Pavoučka a Ondřeje Melichara. Všichni tři obešli hřiště pod par. Filip zahrál -1, Dominik -7 a Ondra -9 ran pod par hřiště. Ondřej Melichar se tak bezesporu zapisuje na pamětní desku, jelikož se jedná o nový turnajový rekord hřiště. Skvělé výsledky předvedli chlapci i ve druhém kole. Bronzový post nakonec „urval“ Martin Šůs, který druhý den přinesl ránu pod par a po nezdařeném zakončení Filipa Horáčka ve druhém kole tohoto soupeře porazil. Stříbrný Dominik Pavouček svým výkonem napínal Ondru Melichara celé kolo, ale v součtu byla Ondrova hra nakonec o 2 rány lepší. Dominikův výsledek -13 po dvou dnech je ale úctyhodný a pro většinu z nás z říše snů. V kategorii žen se utkalo pouze jedenáct hráček. První den přinesl ovoce v podobě 72 ran pro Anežku Pavlíčkovou, která za sebou v závěsu téměř deseti ran nechala Nelu Trávníčkovou a Kateřinu Kulovou. Po méně vydařeném nedělním kole se změnilo jen pořadí na druhé a třetí pozici, Anežka vyhrála kategorii žen a stala se mistryní klubu ve hře na rány. Mistrovi a mistryni klubu moc gratulujeme.
Ondro a Anežko, byla radost vaši hru sledovat.
Anežka Pavlíčková
Věk: 23, HCP: 5,9
První fotografii s golfovou holí má z doby, kdy jí byly asi dva roky, trénovat začala přibližně před osmnácti lety. Cíleně se golfu věnuje až od roku 2015, a to právě tady v Hostivaři. Ke golfu ji přivedli rodiče, a jak říká, „hraje, jakmile je možnost a nálada“. Kromě golfu ráda lyžuje a čte. V její golfové kariéře jí nejvíce pomohly tréninky hostivařské reprezentace, které, jak sama dodává, jsou výborně zaštítěné Pavlem Fulínem.
CO PRO TEBE ZNAMENÁ BÝT MISTRYNÍ HOSTIVAŘSKÉHO KLUBU?
Je to zcela mimořádné. Moc jsem se na mistrovství těšila, přece jen je to moje domovské hřiště a chtěla jsem do klubovny přinést dobrý
výsledek. Hostivařský klub mám moc ráda. Je tu bezva parta lidí, dobře připravené tréninkové plochy a skvělé zázemí. Letos jsem zkombinovala přípravu v golfu, snažila jsem se během celých prázdnin chodit pravidelně
trénovat, a ve škole – mít splněné všechny zkoušky, abych měla dost času na hru. A nakonec se to vyplatilo.
DAŘILA SE TI HRA PODLE PŘEDSTAV?
V sobotu, v prvním turnajovém kole, které bylo opravu výjimečné, se mi podařil můj zatím nejlepší turnajový výsledek. V neděli byla zejména druhá devítka hodně napínavá, na skórkartě se to hemžilo od birdie až po double bogey, a tak byl výsledek blíže mé současné standardní hře. Hra na známém domácím hřišti je pro mne výhodná tím, že vím, kde si mohu dovolit hrát agresivně a kde je třeba hrát na jistotu. Nevýhodou zase je, že si s sebou nesu všechny potenciálně i reálně nepovedené rány, které jsem kdy na tomto hřišti zahrála. Třeba na jamce č. 2 jsem už tolika různými způsoby zkazila odpal, takže je první rána vždycky výzvou. Mám tedy ještě hodně prostoru pro zlepšení. Kromě vlastního golfového drilu se musím hodně soustředit i na to, abych o hře moc nepřemýšlela.
BYL NĚJAKÝ MOMENT, KTERÝ SI ZE HRY PAMATUJEŠ?
Určitě nově normovaný pětipar jamky č. 4. Během mistrovství byla na této jamce první turnajová příležitost popasovat se s její prodlouženou
variantou. Přestože jamka není úplně dlouhá, druhou ránu do greenu značně ztěžuje trať na pravé straně a svah na levé. Pokud ale hráč nechce útočit na eagle nebo si není jistý odpalem, tři delší železa na tuto jamku stačí. Celkově ale byla super atmosféra, hrála jsem s Kristýnou Hořejší, Nelou Trávníčkovou a Kačkou Kulovou. Byl to moc hezký víkend.
A CO ATMOSFÉRA BĚHEM JAMKOVKY? PŘECI JEN JE TO MOMENT BUĎ TY, NEBO SOUPEŘ.
Je skvělá! Jamkovka, podle mého, vrací golf k úplným základům – máte konkrétního soupeře, úplně stejné podmínky na hřišti, a to včetně počasí, hned po dohrání jamky víte výsledek. Moc jsem se těšila na finálový zápas a byl opravdu napínavý. Začaly jsme s Andreou Volfovou v odpoledních hodinách a během klidného večera svedly až do konce vyrovnaný souboj.
PŘIPRAVUJEŠ SE NA TURNAJE NĚJAK SPECIÁLNĚ?
Moje příprava před hrou na rány a před hrou na jamky se moc neliší. Když je možnost, tak mi pomůže cvičné kolo na hřišti den před utkáním a v samotný turnajový den se snažím nevynechat driving.
A CO PSYCHIKA?
Jak kdy. Často se mi nedaří se soustředit po celou dobu turnaje. Což je asi dobře, protože když nad svojí hrou moc přemýšlím, tak zahraji horší číslo, než když zkažené rány tolik neřeším. Snažím se hrát ránu za ranou a nepočítat celkový výsledek.
KTERÁ JAMKA SE TI HRAJE NEJLÉPE?
Mám jich ráda vlastně hned několik, ale nejlépe se mi hraje jamka č. 5. Na odpalu z červených odpališť není moc co zkazit. Když se povede pěkný drive a míček dobře leží, jde hrát druhou ránu dřevem na green. Líbí se mi, že přestože ta jamka není na par pět úplně dlouhá, tak v okolí greenu může potrápit. Ale i v případě špatně zahrané rány se dá zachránit par.
Ondřej Melichar
Věk: 23, HCP: +3,7
Ke golfu ho před třinácti lety přivedl táta, trénovat chodila celá rodina. Handicapově je všechny přerostl, nyní patří mezi nejlepší hráče hostivařského klubu. Na golf se kvůli svému časovému vytížení momentálně dostane nejvýše dvakrát týdně. Nejraději si zahraje s lepšími hráči, než je on sám. V jeho golfovém životě mu nejvíce pomohlo naučit se odstoupit od rány, když si na ni nevěří.
MÁŠ NĚJAKÝ RECEPT, JAK SE STÁT MISTREM KLUBU VE HŘE NA RÁNY?
Letos mi kola -9 a -6 sotva stačila. Recept je prostě takový, že musíte porazit všechny ostatní!
PAMATUJEŠ SI, JESTLI SE TI VYMKLA NĚJAKÁ JAMKA KONTROLE?
Moje hra byla relativně standardní, ale HCP jsem ještě zhoršil, opravdu se mi nedařila jamka č. 5, kde jsem dal pouze jedno birdie, i když jsem do greenu hrál druhou ranou nejvíce šestku železo. Jinak si pamatuji nejen všechny své rány, ale i všechny Dominikovy, proti kterému jsem hrál.
CO PRO TEBE ZNAMENÁ BÝT MISTR KLUBU?
Jsem hostivařský srdcař a jsem opravdu rád, že jsem si po pěti letech konečně mohl mistrovství klubu zahrát. Je to jeden z mých nejoblíbenějších turnajů v roce. I přesto, že se ve hře zaměřuji jen na sebe a svoji hru, atmosféru turnaje jsem si užíval. Hrál jsem s Dominikem Pavoučkem a Filipem Horáčkem a doprovázel mě i skvělý caddy. Sice jsem neměl moc čas se na turnaj připravit, dva týdny před mistrovstvím jsem nastoupil do práce, a tak jsem za tu dobu byl na golfu asi dvakrát, ale byl jsem rozehraný z léta.
A CO JAMKOVKA, BYLO FINÁLE NAPÍNAVÉ?
Finální zápas jsem odehrál s Davidem Štroufem. Naše kalendáře se sešly pouze v jediný den, který byl ještě před termínem splnění. Hráli jsme v pondělí 28. 9. Byl to ten první prodloužený podzimní víkend, kdy už bylo opravdu hnusné počasí a pršelo celou dobu. Naštěstí při finálovém zápase jen mrholilo a zima se dala vydržet. Od Davida jsem si birdíkem na dvojce vynutil jednu jamku a poté, co zahrál na čtyřce drive na koleje, jsem vedl o dvě. O to větší na mě byl pak tlak, když jsem „celou dobu vedl“, měli jsme před sebou tři poslední jamky a byli jsme najednou all square. V tu chvíli jsem si říkal, že nesmím Davida nechat si vynutit rozehrávku a že je potřeba pokud možno vyhrát jednu nebo dvě jamky ze tří, abych nemusel být ve stresu. Na sedmičce mi David ale dal birdie, na osmičce mi David dal birdie, ale naštěstí jsem byl schopen odpovědět eaglem na sedmičce a vzápětí hned další eagle na osmičce mi zpečetil výhru. Atmosféra byla super, na to, jaká byla zima, jsem si s Davidem dobře popovídal. Jsme kamarádi a dlouho součást jedné velké party, tudíž jsme si měli o čem povídat celou dobu. Za zmínku stojí zápas v semifinále, ve kterém jsem hrál proti Honzovi Gajdošíkovi a na poslední jamku jsme docházeli za osvětlení bugyny od marshalla Davida Kuly, kterému jsme moc vděční, protože jsme ani jeden neměli další den ráno čas zápas dohrávat.
PŘIPRAVUJEŠ SE NĚJAK PŘED SOUBOJEM V JAMKOVCE?
Příprava na jamkovku je úplně stejná jako na rány. Člověk by neměl zkoušet nic nového, měl by být dobře mentálně naladěn, ať jde hrát proti hřišti, lepšímu hráči, nebo horšímu hráči. Jediné, co člověk může ovlivnit, je, jak hraje on sám. Když jdu na golfový turnaj nebo zápas, tak vím, že do toho dám všechno a uvidím, zda to bude stačit na výhru, nebo ne. Za poslední roky mi toto nastavení mentality dost pomohlo. I když sám vím, že v tréninku takový přístup občas nemám, což je chyba.
JAK JE NA TOM TVOJE PSYCHIKA PŘI TURNAJÍCH?
Mým cílem je dát do hry všechno, soustředit se na přípravu a rutinu, nestresovat se tolik z celkového výsledku. Snažím se starat a soustředit jen na věci, které mohu ovlivnit. Soupeři, špatné bouncy, výbuchy na jamkách a minuté metráky mě nesmí rozhodit. Měl jsem také v předešlých letech možnost zahrát si European Challenge Tour a – i když jsem hrál vždy jako amatér – byl jsem hodně nervózní, i když jsem věděl, že nemám důvod.
A KOLIK JSI LETOS UHRÁL TURNAJŮ?
Letos jsem ukončoval studium v USA, kde jsem hrál golf. Kvůli pandemii jsem stihl odehrát v únoru pouze dva turnaje a zbytek jsem hrál zde v ČR. Z kalkulátoru mého HCP vidím, že jsem letos odehrál jen 18 turnajových kol na rány a celkem 10 turnajů.
KTERÁ JAMKA SE TI HRAJE NA HOSTIVAŘI NEJLÉPE A PROČ?
Nemám specifickou jamku, ale jamky 2, 4, 5, 6, 7, 8 jsou rozhodně ty, kde pravidelně dopaluji pod regulaci na green, tudíž zde se snažím opravdu soustředit na dobrý ball striking a dobrou krátkou hru, protože tyto jamky opravdu rozhodují o mém výsledku. Snažím
se těchto šest jamek vždy jít celkově alespoň -4 nebo lépe. ■