Je pro vás hostivařské hřiště srdeční záležitostí? Máte tu své oblíbené místo, kde je vám fajn? Pak by se vám mohlo líbit, že i vy tu můžete mít svůj osobní koutek. Rozjeli jsme totiž projekt s názvem MŮJ STROM. Staňte se sponzorem, možná spíš mecenášem projektu a pořiďte na své náklady jeden z dvou set padesáti stromů, které se chystáme vysadit na nové jamky hostivařského hřiště.
Jak to bude probíhat?
Vyberte si z naší nabídky strom, který se vám na hřišti líbí. Strom stačí během hry vyfotit a fotografii nám poslat. Přehled stromů najdete na našem webu, a to včetně jejich konkrétního umístění.
Cena stromů je podle jejich vzrůstu tři, pět nebo deset tisíc korun, a pokud si budete přát mít u dřeviny cedulku s vaším jménem, zajistíme ji na naše náklady sami. Pak můžete během hry svým spoluhráčům hrdě říci: „Tohle je můj strom,“ a pozvat je do jeho stínu.
Projekt Můj strom je určen pouze členům hostivařského klubu, na každý dar s vámi sepíšeme darovací smlouvu, administrativu zajišťuje hostivařská recepce. Pokud by se vašemu stromu nedařilo, nahradíme jej jiným stromem, už na naše náklady. My se budeme o váš strom s láskou starat a vy se můžete těšit z dobrého pocitu, že jste na hostivařském hřišti zanechali více než jen poztrácené míče.
250 stromů
Na nových devíti jamkách bude vysazeno 250 nových stromů. Realizaci má na starost hlavní greenkeeper Tomáš Dymeš, rozmístění dřevin plánuje společně s architektem hřiště Liborem Jiráskem. Dřeviny volí tak, aby ani neplánovaně nebránily hráčům ve hře, ať už vzrůstem nebo padajícím listím, a aby výsadba nevadila greenkeeperům, kteří o hřiště pečují. Na každý strom tak čeká konkrétní místo, které se stane jeho novým domovem.
Stromy na golf PATŘÍ!
Původně byla golfová hřiště zcela bez stromů. Na skotských linksech, kde je písčitá půda a vanou prudké větry, se stromům nikdy nedařilo. I dnes tam najdete jenom nízké keře.
Golf Hostivař, foto Libor Špaček
Jak se stromy na golfu objevily? Golf se v druhé polovině 19. století šířil ze Skotska do Anglie a do dalších evropských zemí a hřiště tak začala vznikat i jinde než na přímořských pásech půdy – na polích, loukách nebo podél lesů. Takový prostor se hráčům zprvu zdál negolfový, nicméně hřišť přibývalo a v době po první světové válce už nebyla podoba klasického linksu považována za tu jedinou správnou a ideální. Vznikl druhý typ hřiště, který postupem doby převážil a dnes převažuje ve většině golfových areálů světa: hřiště parkové. Připomíná klasický anglický park, něco mezi volnou přírodou a velkou pěstěnou zahradou.
Mnohá dnešní parková hřiště potom už nevznikala tak, že by architekt jamky vsadil mezi již vzrostlé stromy. Investor častěji nejprve zabral pozemek, kus volné půdy, kde vybudoval jamky a současně s nimi vysázel nové stromy. Hřiště v Mariánských Lázních otevřené roku 1905 bylo původně také loukou. Desítky let postupné kultivace a sázení stromů z něj vytvořily nejen golfový park, ale téměř lesní hřiště.
Stromy jsou významným prvkem ekologickým, estetickým i krajinotvorným. Na golfu jsou ale i významnou překážkou. Hráčům stromy na jedné straně vadí, jsou z nich nervózní a bojí se zkažených ran, zároveň si ale všichni uvědomují, že právě tento faktor činí hru zajímavou a proměnlivou. Vyhnout se stromům při ráně, dokázat prostřelit míček užším koridorem – to je pro golfistu výzva i potěšení. Stromy trestají za zkažené rány, husté stromořadí podél fairwaye míč ale zároveň někdy zachytí a odrazí tak, že jste zase zpátky na fairwayi. Stromy je v případě nových hřišť a jamek potřeba sázet s rozmyslem. V prvních deseti letech života je strom malý a hře nevadí, ale po třiceti letech to může být mohutný listnáč silně redukující možnosti hry. Je potřeba volit přesné druhy – některé stromy nemají vhodné kořeny pro umístění vedle fairwayí, jiné spotřebují příliš mnoho vody, z dalších často padá listí, které je nutno stále odklízet. Stromy na golfu, to je tedy nejen krása, ozvláštnění hry, ale také věda a především stálá péče. ■