Golf možná nepůsobí jako sport plný zranění. Jenže i opak může být pravdou. Stačí dlouhodobě přetěžovaná technika bez kompenzace, špatný pohybový stereotyp nebo podceněné rozcvičení. A ozvou se záda, ramena, lokty nebo zápěstí.
Kdy je bolest ještě běžnou součástí hry a kdy už je čas vyhledat odborníka? O tom jsme mluvili s garantem traumatologie z Regen Clinic lékařem Markem Burianem.
S JAKÝMI ZDRAVOTNÍMI PROBLÉMY NEBO BOLESTMI SE U GOLFISTŮ SETKÁVÁTE NEJČASTĚJI?
Jednoznačně vedou bolesti bederní páteře. Golfový švih je velmi specifický pohyb a opakovaná asymetrická rotace i velké síly působící na tělo představují pro spodní část zad značnou zátěž.
Často se ale setkáváme i s problémy u horních končetin. Typické jsou úponové bolesti předloktí, známé jako „golfový loket“, tedy bolest na vnitřní straně lokte, nebo „tenisový loket“, který bolí naopak na vnější straně. Časté bývá také přetížení ramen nebo poškození rotátorové manžety, zejména u přední ruky při švihu.
A CO BOLESTI DLANÍ Z URPUTNÉHO SVÍRÁNÍ GOLFOVÉ HOLE?
Příčinou bolestí zápěstí a rukou jsou spíš opakované nárazy hole do tvrdé země nebo překážek. Ano, s nimi se také setkáváme často.
MÁ VĚK HRÁČE VLIV NA TYPICKÁ GOLFOVÁ ZRANĚNÍ?
Ano, a poměrně výrazně. Mladší a profesionální hráči se častěji potýkají se zraněními z přetížení. Kvůli velké flexibilitě a vysoké rychlosti švihu vytvářejí enormní síly, které mohou vést například k akutním problémům se zády nebo zápěstím.
U starších a rekreačních hráčů bývá příčina jiná. Postupně ubývá flexibilita, svalová síla a přibývají degenerativní změny, například artróza. Pokud navíc tělo ztrácí pohyblivost v kyčlích nebo hrudní páteři, začne si pohyb kompenzovat přes bedra. A právě to bývá častou příčinou chronických bolestí.
EXISTUJE ČÁST TĚLA, KTERÁ PŘI GOLFU TRPÍ ÚPLNĚ NEJVÍCE A O KTEROU BYCHOM SE MĚLI ZVÝŠENĚ STARAT?
Jednoznačně bederní páteř. Golfový švih je z biomechanického pohledu velmi náročný pohyb. Kombinuje rotaci, úklon i prudké natažení těla během zlomku sekundy. Bederní páteř přitom není na velkou rotaci stavěná, tu by měly zajistit především kyčle a hrudní páteř.
Pokud ale tyto části těla nejsou dostatečně pohyblivé, bedra pohyb „dohánějí“. Výsledkem je výrazné přetížení meziobratlových plotének a facetových kloubů.
JAK DŮLEŽITÉ JE PŘED HROU ROZCVIČENÍ A CO BY URČITĚ NEMĚLO CHYBĚT?
Rozcvičení je naprosto klíčové. Přesto ho rekreační hráči často podceňují. Přijít na první odpaliště, vytáhnout driver a naplno švihnout, to je jedna z nejrychlejších cest ke zranění. Nerozcvičené svaly a úpony jsou mnohem náchylnější k poranění.

JAK BY MĚLA ROZCVIČKA VYPADAT?
Ideální rozcvička by měla trvat alespoň 10 až 15 minut a měla by být dynamická. Nemělo by v ní chybět:
- Celkové zahřátí organismu, takže třeba svižnější chůze nebo lehký pohyb pro zvýšení tepové frekvence.
- Rozhýbání kloubů ramen, trupu, pánve, zápěstí a kotníků.
- Dynamický strečink a aktivace svalů, například dřepy, výpady s rotací trupu nebo úklony. Ideální je využít golfovou hůl, kterou si můžete třeba položit za krk a pomalu rotovat trupem imitujícím švih.
- Postupné zrychlování, tedy „naladění“ na švih. To jsou plynulé cvičné švihy naprázdno, od polovičních švihů s kratšími železy až po plné švihy.
JAKÉ SIGNÁLY TĚLA BY HRÁČI NEMĚLI IGNOROVAT?
Základním pravidlem je neignorovat bolest, která mění vaši přirozenou techniku švihu. Tělo se snaží bolesti vyhnout, a tak začnete švihat špatně, čímž si můžete zničit další klouby.
KDY UŽ JE VHODNÉ VYHLEDAT ODBORNÍKA?
Varovným signálem je především ostrá nebo bodavá bolest, která se objeví během švihu.
Pozornost si zaslouží také bolest vystřelující ze zad do nohou nebo z krku či ramene do prstů ruky, taková bolest totiž může ukazovat na problém v oblasti páteře.
Zpozornět by měli i hráči, u kterých běžná svalová únava neodezní do 48 hodin a přechází v přetrvávající tupou nebo pálivou bolest. A důvodem k návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta jsou také výraznější omezení pohybu, otoky, zarudnutí kloubů nebo situace, kdy člověk nedokáže bez obtíží zvednout ruku nebo se normálně předklonit.
CO MŮŽE GOLFISTA DĚLAT DLOUHODOBĚ PRO TO, ABY SI UDRŽEL TĚLO V KONDICI A MOHL HRÁT BEZ BOLESTI?
Golf je asymetrický sport, a proto je zásadní dlouhodobě vyrovnávat pohybové dysbalance.
Velkou roli hraje posilování středu těla. Silné břišní, zádové a hýžďové svaly fungují jako přirozená opora páteře a pomáhají předcházet přetížení.
Stejně důležitá je práce na mobilitě. Pravidelný strečink, jóga nebo pilates mohou pomoci udržet pohyblivé kyčle, hrudní páteř i zadní stranu stehen, tedy partie, které mají na kvalitu golfového švihu zásadní vliv.
Přínosný bývá také rozumně vedený silový trénink. Posilování pomáhá zpevnit svaly, úpony i kostní aparát a tělo pak lépe zvládá opakovanou zátěž při hře. Bonusem může být i větší délka odpalu.
A v neposlední řadě je důležitá technika. Mnoho obtíží vzniká nenápadně — drobnými chybami ve švihu, které se dlouhodobě opakují. Pravidelná spolupráce s golfovým trenérem tak neprospívá jen výkonu, ale i zdraví.
JAK A S ČÍM MŮŽETE GOLFISTŮM POMOCT V REGEN CLINIC?
Ve spolupráci s našimi specialisty nabízíme široké spektrum vyšetření, díky kterým dokážeme odhalit přesnou příčinu obtíží a navrhnout cílenou léčbu, která golfistům uleví. Zaměřujeme se také na moderní přístupy a technologie podporující rychlejší regeneraci.
MUDr. Marek Burian
MUDr. Marek Burian je všeobecný chirurg s dlouholetou praxí, který spojuje špičkovou operativní zručnost s empatickým a lidským přístupem. Během své dosavadní kariéry získal rozsáhlé zkušenosti v oblasti akutní i plánované chirurgie.
Ke sportu má blízko, mimo jiné působil jako sportovní lékař, ať už ve fotbalových mládežnických reprezentacích, nebo u ligových fotbalových mužstev jako FK Viktoria Žižkov, AC Sparta Praha a naposledy v Bohemians Praha.
ADRESA KLINIKY:
Slunečné náměstí 2588/15, Praha 13
ČLENOVÉ KLUBU GOLF CLUBU HOSTIVAŘ MAJÍ 10% SLEVU NA VŠECHNY TERAPIE REGEN CLINIC.
Foto: Kateřina Ceralová
