Rozhovory

Klidná síla Mirky Pleškové

-11. 5. 2019

Na první pohled to nejde moc dohromady: trpělivost a adrenalin. Mirka Plešková, která je hostivařskou členkou od roku 2006, přistupuje ke golfu přesně takhle. Trpělivě trénuje, stejně klidně čeká na dobrou ránu a miluje turnajové napětí.

Pokud platí, že golf je elixírem mládí a vitality, je toho Mirka Plešková jasným příkladem. Golf objevila ze dne na den před třinácti lety.
Zavolala jí kamarádka Markéta Lipšanská, že je na drivingu v Hostivaři a ať za ní přijede. Přijela, vyzkoušela a hned si domluvila trénink s Pavlem Fulínem. Do týdne s golfem začala.

VĚNOVALA SES PŘEDTÍM, NEŽ JSI ZAČALA HRÁT GOLF, I JINÝM SPORTŮM? TVOJE POSTAVA TOMU NAPOVÍDÁ…

Nikdy jsem žádná velká sportovkyně nebyla. A co se postavy týče, spíše jsem dbala na stravování a jako asi každá žena jsem si hlídala váhu. Taky jsem vsadila na jógu. Cvičím doma pravidelně, takže opravdu ani teď v mém věku nemám problém s pohybovým rozsahem. A to se při golfu samozřejmě hodí…

POKUD MOHU POSOUDIT, DOPRACOVALA SES K TECHNICKY DOBRÉMU GOLFU. HODNĚ TRÉNUJEŠ?

Vlastně ano, trénuju pravidelně. Navíc jsem puntičkářka, takže si dokonce poznámky trenéra, kterým je už hezkých pár let Karel Skopový mladší, zapisuju a snažím se poctivě provádět cvičení, na kterých jsme se spolu domluvili.

POTKÁVÁME SE NA ŘADĚ TURNAJŮ, REPREZENTUJEŠ HOSTIVAŘ V SENIORSKÝCH SOUTĚŽÍCH. MOTIVUJE TĚ TURNAJOVÝ ADRENALIN?

Adrenalin potřebuju! Uspět na turnaji je pro mne veliká motivace. A úplně nejraději hraju na rány. Samozřejmě výsledky jsou různé, což beru sportovně. Neodrazuje mě to ani od hry, ani od reprezentace klubu. Přiznávám, že mám vždycky radost, když mi zavolá Hanka Pšeničková, ať se nějaké seniorské soutěže za náš domácí klub zúčastním.

CO POVAŽUJEŠ ZA SVOU NEJLEPŠÍ GOLFOVOU VLASTNOST? NEJLEPŠÍ ÚDER?

Jednoznačně to je trpělivost. A nejjistější jsem asi na týčku při drajvu, pak taky na greenu při puttování.

CO SAMA PRO SEBE POVAŽUJEŠ ZA NEJVĚTŠÍ GOLFOVÝ ÚSPĚCH?

Začínala jsem s golfem v relativně pozdním věku, takže tím úspěchem je dosažení mého handicapu. Je mi šedesát tři a aktuálně mám HCP 20,9.


JAK TVOU NOVOU VÁŠEŇ PŘIJALA RODINA? HRAJE S TEBOU NĚKDO?

Manžel golfu propadl stejně jako já, začínali jsme spolu. I obě naše děti si udělaly zelenou kartu, ale klasicky zatím nemají dost času. Snažím se, aby se s tímhle sportem seznámila i vnoučata. Mám čtyři, zatím jsem roční dětský kurz absolvovala se dvěma. Sama jsem zvědavá, jak to s nimi bude pokračovat…

KDYBYS NEHRÁLA GOLF, CO BYS DĚLALA?

To by mne tedy taky zajímalo! Sice stále ještě pracuju jako asistentka ve firmě u svého kamaráda, ale jsem nekonečně ráda, že jsem golf poznala a začala hrát. Přinesl mi mnoho perfektních zážitků s mými přáteli, a navíc jsem poznala hodně nových skvělých lidí. A to ani nemluvím o tom, do kolika krásných golfových destinací jsme se vypravili. ■

Děkuju za rozhovor a hezkou hru!
Blanka Rokosová