Vodní překážky jsou krásné, ale občas spolknou nějaký ten míč. V členitém terénu je vážně lepší  zůstat na ferveji, protože z rafu kvůli bujné vegetaci  často neodpálíte. Odehrávat z potoka je neskonale  příjemnější zážitek než pálit z bahna. To jsou jen  některé z rad, které by mohl našim čtenářům dát vítěz  exotické dovolené v soutěži pro držitele VIP členství  Golf Hostivař Petr Klaban. Z 270 hráčů, kteří si své VIP  koupili do 20. ledna, se štěstěna usmála právě na něj.

Nebyl to ale první zájezd, který  Petr díky VIP členství absolvoval, před dvěma lety dostal  pozvánku účastnit se podobné  výhry, a to od svého kamaráda Pavla Rutara. Ten vyhrál  ve stejném losování zájezd do  kolébky golfu, Skotska, a to  včetně zážitku hry na samotném St. Andrews. Když se tedy  letos Petr dozvěděl, že výlet na  Mauricius je jeho, volba spoluhráče byla okamžitě jasná. Pobyt zahrnoval týdenní ubytování v resortu Heritage Le  Telfair, polopenzi a plných 5  green fee na hřišti pro dvě osoby.  Jak se tedy golfová dovolená  na ostrově rumu a čokolády  vydařila? „Všem mohu Mauricius na  golf doporučit, zejména hotel  Le Telfair a přilehlé hřiště Le  Château. Vysoká úroveň nejen  hřiště, ale i ubytování a stravy.  Využít můžete wellness, bazén  a další aktivity na hotelu. Jídlo  naprosto excelentní, servis  na úrovni pětihvězdičkového  hotelu. O všechna přání se postará osobní asistent, kterého  automaticky od hotelu dostanete. Zajistí tee time, transfery,  rezervace restaurací, wellness  a podobně. Určitě neváhejte  a půjčte si auto, ať můžete kromě  golfu vyrážet taky na výlety.  Cílů je dost, my jsme viděli třeba  vodopády Chamarel, muzeum  známek, muzeum mušlí, sedmibarevné hlíny, …“ vyjmenovává  Petr.

Samotné hřiště Le Château  si hráči zahráli sedmkrát.  „Troufám si tvrdit, že každou  jamku jsme alespoň jednou zahráli v paru,“ říká Petr.  Osmnáctijamkové hřiště s parem 72 nebylo v době jejich pobytu 100% vytížené, a tak měli  pětkrát možnost jít jen ve dvou.  „Jednotlivé jamky na sebe parádně navazovaly, některé měly  poměrně velká převýšení či  terénní vlny, jiné byly poměrně  rovné a „čisté“. Byl zážitek hrát  na některé greeny, které byly  více než deset metrů pod úrovní  hraného míče, a na jiné, které  byly naopak více než šest metrů nad úrovní hraného míče,“  popisuje.

S parťákem hráli ze žlutých odpališť, ke kterým se vztahují následující parametry: čtyři třípary  v délce 130 m až 175 m, deset  čtyřparů v délce od 270 metrů  do 385 metrů a čtyři pětipary  v délce od 420 m do 470 metrů.  Pokud nebyly flighty plné, za využití buggy se prý dalo hrát pod  4 hodiny. Po hře navíc přicházela jedna z lahůdek toho nadstandardního servisu. Místní  caddy hole vyčistil a uschoval  v prostorách klubu vzdáleného  asi 700 m od hotelu, hráči navíc  mohli využít elektrický shuttle,  kdykoliv potřebovali. K úspěchu zájezdu přispělo  i počasí. Jarních 26 °C víceméně  bez deště, do toho příjemný vítr,  který nekazil ani náladu, ani  rány. „Navíc jsme měli půjčené  buggy, které nás chránily nejen  před případným deštěm, ale  hlavně před žízní. V minibaru  jsme si s ledem vozili vodu  a pivo,“ vzpomíná Petr a vzkazuje velké díky klubu Golf  Hostivař, díky němuž si tenhle  zážitek mohl dopřát.