Golf jim dal především zážitky a radost ze synových úspěchů. A někdy i z vlastních. Dal jim možnost společně trávit čas, aktivně, na krásných místech. Jsou rádi, že si vybrali sport, který budou moct hrát i v seniorském věku.

 

Jediné, co jim golf vzal, je možnost se v sobotu a v neděli pořádně vyspat. Ale tím si vlastně dělají delší den. Máma Markéta, táta Michal, syn Albert a Markétin manžel Tom. Rodina, která drží pohromadě a podporuje se navzájem nejen na golfu.

JAK JSTE SE KE GOLFU DOSTALI?
Asi před osmi lety, to byla doba, kdy začínali téměř všichni naši kamarádi, a my nechtěli stát bokem. Dnes už většina z nich nehraje, ale my jsme zůstali. Baví nás to a přináší nám to radost. A taky kvůli Albertovi. Pomaličku se začal seznamovat s golfem, když mu byly asi čtyři roky, a od šesti let chodí tady v Hostivaři do dětských kurzů. Tátovi se to ze začátku moc nelíbilo. Měl jinou představu o výkonnostním sportu. On sám je vášnivý cyklista, chtěl něco více dynamického. Ale nakonec se to všechno postupem času, tak jak se Albert začal zlepšovat, zlomilo a i on si dnes rád s námi golf zahraje.

JAKÉ BYLY VAŠE ZAČÁTKY?
Poměrně náročné a tak je to stále. Golf je velmi technický sport, a pokud mu nevěnujete dostatek času, tak je to zkrátka na hře znát. Asi nejtěžší, po získání zelené karty, bylo odhodit ostych a vyrazit na hřiště. První turnaj – to byly skutečně nervy. Abychom nezdržovali, zvládli všechna ta golfová pravidla…

Máme rádi Hostivař, cítíme se tu jako doma. Máme tady známé, Albert kamarády.

TRÁVÍTE NA GOLFU ČAS SPOLEČNĚ?
Ano, a to nejen na hřišti, ale i v golfových klubovnách a na drivingu, protože děláme Albertovi zázemí. Jinak to ani nejde.

PODPORUJETE SE NA GOLFU VZÁJEMNĚ?
My dost často hrajeme o něco. Takže pokud jsou vypsány zajímavé sázky, je to hra takříkajíc na krev. Ale jinak se samozřejmě podporujeme.

KDO Z VAŠÍ RODINY JE NEJVĚTŠÍ GOLFOVÝ NADŠENEC?
Všichni máme golf rádi, každý svým způsobem. Někdo je nadšenec do hry, někdo zase nadšeně vytváří zázemí. Dá se říci, že golf je pro nás všechny určitým smyslem života. A to i pro ty, kteří přímo nehrají. Svého času doprovázela Alberta na turnajích i babička. Takže když jí dneska napíšeme, že Bert zahrál 77 ran nebo šel hřiště 3 nad par, tak bezpečně ví, oč jde.

JAK ČASTO JSTE V HOSTIVAŘI?
Téměř každý všední den, Albert na hřišti a my v klubu. Ale před tím se snažíme zaběhat si okolo Hostivařské přehrady a někdy si jdeme zahrát. Snažíme se čekání na Alberta trávit aktivně.

KTERÉ ČESKÉ HŘIŠTĚ MÁTE NEJRADĚJI A PROČ?
Máme rádi Hostivař, cítíme se tady už jako doma. Pěkné hřiště a tréninkové plochy, milá klubovna. Máme tady už známé, Albert kamarády. Golf Hostivař vytvořil dětem velmi dobré tréninkové podmínky. Máme srovnání, bavíme se s rodiči dětí z jiných klubů a víme, jak to kde chodí.

VĚNUJETE SE TAKTO RODINNĚ I JINÝM SPORTŮM?
My dospělí jezdíme na kole a běháme. Zrovna máme za sebou závod Běchovice – Praha. A neběželi jsme vůbec špatně. Lyžujeme, běžkujeme. Kvůli golfu jsme se ale na hory pořádně nedostali už dva roky. I Alberta vedeme, aby dělal také něco jiného než golf. Běhání a kolo ale nejsou jeho kamarádi. Od letošního roku má třikrát týdně ve škole konečně pořádný tělocvik a dvakrát do týdne má kondiční trénink s trenérkou. Golf je poměrně jednostranný sport a je určitě potřeba ho kompenzovat dalším pohybem.

KDO JE VAŠÍM GOLFOVÝM TRENÉREM?
Roman Chudoba. Trénuje Alberta druhým rokem. Díky Romanovi a jeho trpělivosti se Albert letos dostal na single handicap. A když je nejhůř, podívá se Roman i na nás. Ve vztahu k Albertovi je potřeba zmínit i Pavla Fulína a Davida Šiplu, se kterými se Albert potkává při různých aktivitách a kteří ho také podporují.

JAKÝ JE ALBERT GOLFISTA?
Cílevědomý, snaživý, čestný a zodpovědný. Letos nastoupil na gymnázium a zatím se mu velmi dobře daří kloubit golf se školou, která je oproti základní škole náročnější. A taky je velmi společenský. Má od sebe velká očekávání. Hlava, to je to, na čem bude muset v budoucnu
pracovat co nejvíce. ■

ALBERTE, CO SE TI LETOS POVEDLO V GOLFU NEJVÍCE?
Povedla se mi Regionální túra Západ B, kterou jsem vyhrál v kategorii mladších žáků. A podařilo se mi dostat na single handicap.

ČEHO BYS CHTĚL V GOLFU DOSÁHNOUT?
Všichni vzhlíží k PGA, European Tour. Já jsem nohama na zemi. Rád bych se vyhrál na handicap 0 a díky golfu se dostal na univerzitu do zahraničí. Rád bych žil chvíli venku a naučil se perfektně anglicky. Příští rok bych chtěl zahrát lepší výsledek v Národní túře. Tam se mi nedařilo tak jako v regionální. Je to celorepubliková túra a je to znát. Napětí je tam větší. Musím se s tím nějak poprat.

Rád bych se díky golfu dostal na zahraniční univerzitu.

CO BYS POTŘEBOVAL ZLEPŠIT?
S trenérem řešíme nápřah, má pořád pocit, že ho moc pokládám. Taky zvýšit cit u krátké hry. U golfu to ale nikdy nekončí, nikdy není hotovo. Pořád je co zlepšovat. Jo a taky bych měl prý míň povídat a víc se soustředit.

JAKÁ JE MAMINKA GOLFISTKA?
Mizerná. Kdyby místo běhání zašla raději občas na trénink, věřím, že by se na to dalo líp dívat. Ale moc mě podporuje. I táta, Tomáš a vůbec všichni v rodině.

S KÝM CHODÍŠ NEJRADĚJI HRÁT?
V Hostíku nejraději s Davidem Marečkem, je to dříč a golf bere skutečně vážně. Letos se mu taky podařilo vyhrát západní túru B v kategorii
starších žáků. Moc jsem mu to přál. A pak taky s Denisem Kalinou. A co se týká dospělých, tak určitě s Tomem a jeho kamarádem Karlem. To jsou napínavé boje o peníze a kávu.

MÁŠ PŘED TURNA JEM TRÉMU? POKUD ANO, JAK S NÍ BOJUJEŠ?
Mám, ale pokud se mi podaří zahrát první jamku v paru, tak je většinou pryč. Dřív to bývalo horší, letos se mi už více dařilo držet nervy na uzdě. Mamka se mě snaží „koučovat“, dělá si na to nějaký kurz a musím přiznat, že někdy to i pomáhá.

JAKÝ JE TVŮJ NEJOBLÍBENĚJŠÍ ČESKÝ A ZAHRANIČNÍ GOLFISTA?
Rickie Fowler, má super drivery ze země a je to sympaťák. V Česku mám oblíbené sportovce, ale nejsou z prostředí golfu. Rád chodím na fotbal, když je čas. Jsem slávista.

ČÍM BYS CHTĚL JEDNOU BÝT?
Zatím nevím. Vím jen bezpečně, že doktorem určitě nebudu. ■

HCP ALBERTOVY RODINY
► Albert Fila: HCP 8,5
► Markéta Filová: HCP 31,4
► Michal Fila: HCP 27,8
► Tomáš Kabele: HCP 20,2

ROMAN CHUDOBA, ALBERTŮV TRENÉR
JAK SE TI ALBERT TRÉNUJE?

S Berťou se spolupracuje dobře, po našem tréninku si vždy ještě přidává a tím má větší šanci zažít to, co po něm chci. Do tréninku dává všechno, ale musíme zapracovat na jeho hlavě, aby i ve skupině, kde má lepší hráče, podával výkony, na které má. Trénuje u mě dva roky a handicapově se posunul z 20 na 8,5. Příští rok už bude moct hrát ze žlutých odpališť a to mu hodně pomůže. Z červených musel zahrát hluboko pod 80 ran, což je hodně těžké, protože červené odpaliště ubírají chlapcům minimálně čtyři rány.